Dopoledne v Praze proválené při čekání na let. Dája balí, já vyřizuji e-maily.

✏️ Už před týdnem jsem si sepsala seznam věcí, které si chci vzít na cestu, poskládala je do velké krabice a průběžně ji doplňovala nebo ubírala.

Poslední ráno v Hemavanu. I když jsme celou noc měly otevřené okno a do pokoje šel chlad, cítila jsem po celém těle horko. Ráno nás čekala královská snídaně ve formě pravých švédských stolů.

Noc byla příjemná, jen mi je stále chladno od země. V 7 ráno nás probouzí slunce, které vyšlo mezi horami a ozářilo naše údolí. Ráno chceme vyjít v 9, ale Dája nahodila pomalý režim, který už znám, loučí se s horami. Na chatě Viterskalet Fjällstuga dokupujeme tortilly a tuňáka na dnešní oběd. Cesta vede po vrstevnici a je neskutečně příjemná. ...

Noc byla mrazivá, cítila jsem, jak chlad pulzujeme v zemi pode mnou. Nevěděla jsem, jak se mám zahřát. Chtěla bych zítra dojít rovnou do Hemavanu. Probouzím se rozbolavělá a zabalená do všech vrstev oblečení, které jsem měla po ruce.

Ráno se probouzím jako první, dopisuji v kuchyňce deníček a udělám si matchu. Se snídaní čekám na holky, mám pocit, že tohle je náš společný rituál, jak začít den.

V noci jsem zimou nemohla spát, mám ultralehkou karimatku a je mi chladno od země. Přemístila jsem se do chaty, kde jsem usnula na lavici.

Balíme věci v suchu, můj stan přes noc skoro proschnul, holky mají vše mokré. Naším prvním cílem je chata Aigert, která je vzdálená cca 7 km. Stoupáme po promočené cestě, brodíme se bahnem, přeskakujeme potok

Zůstáváme na Ammarnäs Wärdshus. Prostředí se mi vůbec nelíbí, sprcha je celá, slovy celá plesnivá. Snažím se to nevnímat. Ráno si přichystáme královskou snídani, vajíčka a vyrazíme dokoupit zásoby do supermarketu.

Další mrazivá a větrná noc. Uprostřed noci se probouzím a bojím se o stan. Mrznu. Už od rána jsem otrávená a při první příležitosti padám, holení na špičatý kámen. Všechny jsme slyšely ten dunivý zvuk. V prvním okamžiku cítím jen bolest a chvilku se nemůžu zvednout, hlavou mi projedou ty nejhorší scénáře. Zdá se, že jsme se lekly všechny, co teď. ...

Noc byla opět mrazivá. Už jsem málem zapomněla, jaké to je, když je mi chladno. Usnula jsem až nad ránem. Měla jsem pocit, že budík zvoní hned. Po ránu jsem rozmrzelá, Dája mě přemlouvá, abych šla na sluníčko.

Celou noc pršelo. Vítr sílil a burácel na naše okno. Dneska se mi špatně spalo, protože mi bylo teplo. Celou dobu mrznu a teď mi vadí horko? Co se to děje? Kotníky už mám stále oteklé. Ráno si s Dájou chystáme na snídani mléčnou rýži. Mňam.