Poslední ráno v Hemavanu. I když jsme celou noc měly otevřené okno a do pokoje šel chlad, cítila jsem po celém těle horko. Ráno nás čekala královská snídaně ve formě pravých švédských stolů.

Snídáme dlouho, dnes máme ještě před sebou hledání informačního centra, nákupy dárků domů a odlet. Tuším, že všechno nestihneme a hlavně, že nebudu mít čas na své focení a sebe. Samozřejmě, že to tak dopadlo.

Na poslední chvíli běžíme koupit čokolády

Hurá na letiště, snad nejmenší, které jsem kdy viděla. Uznávám, že na takhle prťavé letiště jsme nemusely spěchat.

Let mi nedělá moc dobře, připadám si otupělá. Mezipřistání v Kramforsu a pak hurá do Stockholmu, kde nás čeká další check - in. Stojíme frontu 3 hodiny předem, ale u přepážky se pouze rozsvítí nápis "self check in". Dája běží naklikat letenku. Pak jen pípnutí kódů a naše batohy odjíždí pryč. Na letišti nás chytá ostraha, že prolízáme pod pásy na frontu. Chci utratit poslední hotovost, ale nikde ji neberou. Alkohol domů také nejde koupit, no aspoň, že si kupuji nejdražší bagetu ve svém životě a čekáme na let další 2,5 hodiny, protože letadlo má zpoždění.

Letadlo má zpoždění

Do Prahy přilétáme po půlnoci a Dája objednává Uber. Veze nás velmi hovorný pán a přes usnutím si dáváme "rumíka".